Pár zajímavostí o velbloudech a lamách

Říká se, že velbloudi uschovávají ve svém hrbu vodu. Jak je to ale doopravdy? Hrb velblouda je tvořen pojivovou tkání a tukem, kterého může být až 40 kilogramů. Tato zásoba tuku je pak důležitou zásobárnou energie pro velblouda.

Víte jaký je rozdíl mezi dromedárem a drabařem? Velbloudu dvouhrbému, latinský název Camelus ferus, se také říká velbloud drabař a naopak velbloudu jednohrbému, s latinským názvem Camelus dromedarius, se říká dromedár.

Víte, že velbloudi dosahují při běhu rychlosti až 30 km za hodinu a denně mohu ujít až 80 km? Je tomu zejména proto, že jeho spotřeba kyslíku je při zátěži daleko menší, než je spotřeba jiných zvířat a také mohutnou stavbou těla.

Víte, že krom velbloudů patří do čeledi velbloudovitých i lamy? Lamy můžeme dělit na lamy guanako, lamy alpaky, lamy vikuně a lamy krotké. Zajímavostí u lam guanako je, že jsou schopné pít mořskou vodu.

Víte, že lama je mimochodník? To znamená, že vykračuje oběma pravýma a nebo oběma levýma nohama zároveň. Stejně tak se pohybují i velbloudi.

Víte, že lama se chodí vyměšovat na stejné místo? Ve výběhu takových míst může být více, ale na jiné, než na toto místo lamy nechodí. V jejich domovině se trus užívá jako hnojivo a po vysušení i jako topivo.

Víte, že velbloud se může dožít až 40 let a lama se dožívá kolem 20 let? Březost u lam se pohybuje v rozmezí 342 - 368 dnů a velbloudí samice je březí 370 - 440 dnů, tedy 13 měsíců.

Víte odkud pochází lamy a velbloudi? Lamy pocházejí zejména z Jižní Ameriky, obývají oblasti v Bolívii a v Peru. Velbloudi pocházejí se Severní Ameriky. Na světě se chová zhruba 15 milionů velbloudů, a to zejména v severní Africe a západní Asii.



Pár zajímavostí o oslících

Víte, že osel patří do čeledí koňovitých, stejně tak jako např. koně a zebry? Osli žijí zejména na savanách a v křovinatých oblastech východní Afriky. Je známo několik druhů oslů, např. osel domácí, osel somálský, osel nubijský, osel divoký, apod.

Víte, že se osel dožívá až 40 let, ale ve volné přírodě jen 10 - 15 let? Březost osla je zhruba 380 dnů a samice rodí jedno mládě, které je již po dvou hodinách schopné samostatného pohybu.

Víte, že osel somálský je kriticky ohrožen vyhubením? K jeho záchraně přispívá i chov v zoologických zahradách, v České republice se tito osli chovají v ZOO v Brně, v ZOO ve Dvoře Králové nad Labem, v ZOO v Hodoníně, v ZOO v Liberci a také v ZOO v Ústí nad Labem.

Víte, jaký je rozdíl mezi mulou a mezkem? Křížením osla a koně vzniká nový druh. Pokud se spáří oslí samec s klisnou koně, pak se narodí mula. A když je tomu naopak, že se spáří oslí samice s hřebcem, pak je potomkem mezek. Tito potomci pak bývají silnější a odolnější než oslové.



Pár zajímavostí o pštrosech

Víte, že pštrosi se vyskytují po celém světě, ať ve volné přírodě, zejména v Africe, tak chovaných v zajetí? Pštros se dožívá až 75 let.
Víte, že vědecky se pštros dvouprstý nazývá Struthio camelus, což pochází z řeckého výrazu pro „vrabce (struthio)" a „velblouda (camel)".

Určitě jste už slyšeli, že pštros při nebezpečí strká hlavu do písku. Je tomu ale tak ve skutečnosti? Pštrosi jsou velmi zvídaví a zvědaví ptáci, ale pakliže vycítí nebezpečí, nebo se leknou, dají se na úprk a hlavu do písku nestrkají. Pštros může běžet rychlostí až 70 km za hodinu. Ve volné přírodě při putování za potravou může denně ujít až 40 km.

Víte, že na vejcích sedí pštrosí samec, a to až 39 - 42 dnů, než se začnou klubat malá pštrosáčata? Ta se mohou až dva dny klubat z vejce. Po vylíhnutí jsou pštrosáčata jinak zbarvená než jejich rodiče, jejich peří je zejména pruhované, kropenaté, ale čím mláďata rostou, tím se jejich zbarvení mění k podobě rodičů.

Víte, jakými nej se pštros může pochlubit? Tak např. pštrosí vejce je největším z vajec všech žijících ptáků, může vážit až 1,5 kg, což představuje zhruba asi jako 30 slepičích vajec dohromady. Dále jeho oči s jeho silnými černými řasami jsou největší oči všech žijících suchozemských tvorů. A také svým vzrůstem, kdy dosahuje až 2,5 metru, patří mezi největší žijící ptáky světa.

Víte, že krom nejčastěji známého pštrosa dvouprstého jsou i další druhy pštrosů, a to emu hnědý, který patří do čeledi kasuárovitých a je druhým největším nelétavým ptákem světa, a nandu pampový a nandu Darwinův, kteří patří do čeledi nanduovitých.

A na konec, kdo z vás umí bez přeřeknutí říct několikrát za sebou: „Šel pštros s pštrosicí a s pštrosáčaty pštrosí ulicí, do pštrosáčárny". :-)


© 2013-2017 FARMA WENET BROUMOV z.s. -